Přechod Národního parku Velká Fatra
Velká Fatra je pohoří nacházející se v centrální části Slovenska severně od Bánské Bystrice. Pokud jste milovníci kopců, rozhodně si zde přijdete na své. Zalesněné hory střídají travnaté vrchy s dech beroucím výhledem. Připravte se ale, že vás potrápí nejedno prudké stoupání. Co ale v horách jiného čekat, než to, že se člověk trochu zadýchá.
Pro přechod Velké Fatry si můžete vybrat ze dvou hlavních hřebenů. Jedna část je pro oba z nich společná. Táhne se od jihu přes Král’ovu studnu, Križnou, Ostredok a Ploskou. V těchto místech se následně dělí na turčianskou a liptovskou větev.
Společná část a turčianská větev
Výchozí bod: Dolní Harmanec (možností je více)
Cílový bod: L’ubochňa
Celková délka trasy: 51,6 km
Počet dnů: 3
Celkové převýšení nahoru: 3 010 m
Celkové převýšení dolu: 3 059 m
Tato trasa se dá samozřejmě jít i obráceně.
Možnost stanování a bivakování
Jelikož se nacházíme v národním parku, není možné stanovat ani bivakovat kdekoli se nám zamane. Podle návštěvního řádu NP Velká Fatra je možné jednorázově přespat v okruhu 50 metrů několika konkrétních útulen.
- Památník Slovenského národního povstání u Ktál’ovy studňi
- Pod Suchým vrchom (za Ostredokem)
- V sedle Chyžky (Kyžky)
- Svrčnické sedlo (mezi Vyšnou Lipovou a Kl’akom)
Pokud pominu hotel u Král’ovy studni je možní přespat také na Chatě pod Borišovem. Ta je ale potřeba rezervovat s dostatečným předstihem, jinak nemáte šanci se tam ubytovat. Minimálně ne s nárokem na postel. Cena za noc s vlastním spacákem vychází na 13 € (rok 2020).
Možnosti stravování
Není jich mnoho, proto počítejte především s vařením z vlastních zásob.
- Hotel Kráľova studna
- Chata pod Borišovem (polévka, párky)
Voda
Je radno nepodcenit její plánování. Jelikož se nacházíme v horách, není studánka na každém kroku. Filtr na vodu potřeba není.
- Král’ova studna
- Kousek od salaše pod Suchým vrchom
- Kousek pod salaší pod Chyžkami (Kýškami)
- Chata pod Borišovem
- Jarabiná (cca 250 metrů po modré a zelené značce)
- Kousek od sedla Príslop
- Mezi Príslopem a Vyšným Rudno
Jak probíhal můj přechod
Tuto část jsem procházela se svoji sestrou. Bohužel jsem úplně neodhadla naše síly a rozložení našich bivakovacích míst nevyšlo úplně ideálně. Z tohoto důvodu jsme jednou musely nouzově přespat na Malým Lysci. První část poskytovala mnoho výhledu do okolí ze zatravněných kopců. Naopak druhá část (turčianská větev) procházela lesy, které navozovaly pocit, že za každým stromem může vykouknout medvěd. Byly jsme na to i mnohokrát upozorněny, ale naštěstí k žádnému osobnímu setkání nedošlo. Nebylo ani divu, náš zpěv se linul do širokého okolí a dával všem vědět, že se blížíme.
Přechod liptovské větve
Výchozí bod: Ružomberok
Cílový bod: Vyšná Revúca (možností je samozřejmě mnohem více)
Celková délka trasy: 37 km
Počet dnů: 2
Celkové převýšení nahoru: 2 325 m
Celkové převýšení dolu: 2 093 m
Možnost stanování a bivakování
Jelikož se stále nacházíme v národním parku, není opět možné stanovat ani bivakovat kdekoli se nám zachce. Pravidla jsou stále stejná.
- Smrekovica (v okruhu 50 metrů od salaše na Močidle)
- Šiprúň (v okruhu 50 metrů od salaše na Prednom.
Znovu se nabízí možnost přespat v Chatě pod Borišovem, pokud si zařídíte včasnou rezervaci.
Možnosti stravování
- Hotel Granit Smrekovica
- Chata pod Borišovem
Voda
Než se dostanete do vyšších poloh je možnost čerpat vodu z mnoha potůčků a několika studánek. Já jsem z Ružomberoku vyrážela se dvěma litry vody a nechala jsem si ji doplnit až v hotelu ve Smrekovici. Od tohoto místa až po Chatu pod Borišovem voda není vůbec.
Jak probíhal můj přechod
Tuto větev jsem pro změnu procházela úplně sama. Velkou Fatrou jsem nicméně nekončila. Pokračovala jsem dál přes Nízké Tatry až do Telgártu. Celý tento přechod zabral celkem 6 dnů intenzivní chůze. Z Ružomberoku jsem došla na Chatu pod Borišovem, kde jsem přespala. Následující den jsem si bez věcí vyšla na Borišov a pak pokračovala přes Vyšnú Revúcu na Hiadel’lské sedlo v Nízkých Tatrách. Nedá se říct, že by to bylo úplně na pohodu. Příště bych cestu rozložila asi trochu jinak. Dva dny na liptovskou větev jsou však dostačující, pokud stejně jako já nepřecházíte až do dalšího pohoří.
Která část je nejhezčí
Každá má něco do sebe. Podle mého názoru ale nejvíc stojí za to asi úsek od Kral’ovy studny po Chatu pod Borišovem. Můžou za to nezalesněné kopce s výhledem do širokého okolí. Ničím nerušený rozhled poskytuje také Rakytov v liptovské větvi a Kl’ak ve větvi turčianské.
Budu velice ráda za jakýkoli komentář, ve kterém se s ostatními podělíte o své připomínky, vlastní zkušenosti či rady a tipy. Každý jsme jiný a máme na dané téma svůj názor. Toto je můj, což znamená jeden z mnoha…
Předchozí
Jak probíhalo založení tohoto blogu
Následující
Přechod Národního parku Nízké Tatry